In loving memory of Ben

19. dubna 2017 v 22:49 | Bětuš |  | Admin & Site |
Je to už doba, co jsem se ozvala a o to více mě mrzí (ale od prosince mám práci a upřímně jsem tam pečená vařená jak se obrazně řečeno říká), že to je zrovna s tímto tématem, ale mám silné nutkání to ze sebe dostat nebo spíše vypsat. Lepší způsob mě momentálně nenapadá, takže snad to pochopíte a třeba si to tu i někdo přečte.

Někteří z Vás ví, že mám psa, tedy podle nadpisu Vám už došlo, že jsem ho měla. Dnes (19.dubna 2017) je to poslední den, který s námi Ben strávil alespoň nějakou tu hodinu než jsme ho vzali k veterináři, který už sám od sebe nám navrhl ať jej necháme uspat, že jinak by to bylo jenom další trápení jak pro Bena, tak i pro nás.

doplnění fotek později


A jak to vlastně všechno začalo? Nějakou dobu jsme doma uvažovali, že bychom si pořídili mazlíčka nějakého (tedy přesněji já, brácha a mamka). Všichni tři jsme chtěli vždycky psa, ale bylo těžké se domluvit na nějakém kompromisu, když bydlíme v paneláku. Mamka vždycky chtěla jezevčíka, ale to jsme zase s bráchou zamítali, že malého podvraťáka nechceme xD Dodnes nezapomenu na ten den, jak nám mamčina kamarádka zavolala, že její syn našel štěně (na policejní stanici v igelitové tašce na dveřích) a jestli si ho nechceme vzít, protože ona už má doma pořádný zvěřinec a o dalšího by se už starat nemohla, navíc věděla, že my pejska chceme. Jeli jsme se tam během chvilky podívat - přesněji do Michalkovic.

Po příjezdu nám bylo ukázano malé černé štěňátko, které ihned usnulo mamce na bílé blůzce a upřímně nedalo se tomu odolat a i přes protesty táty jsem si tuhle malou kuličku dovezli domů. Následoval velmi složitý proces výběru jména. Jedno za druhým se postupně zamítalo až mamka vzala kalendář a zastavila se u jména Benjamin. Tadá - měli jsme vítěze. Sice jsme moc celé jméno nepoužívali, ale i tak bylo pěkné.

Léta plynula a s nimi Ben rostl. Většina psů, kteří jsou jako štěňata začínají trhat věci, ničit nábytek a vše kolem toho, ale v tomhle byl Ben zlatý. Nikdy nám nezničil ani jeden kus nábytku a jenom jednou okousal trochu knížku jednu, ale jinak vůbec žádné problémy až na to, že mě ráno nechtěl pouštět do školy jak se mi válel v posteli na dece jenom proto ať nikam nejdu xD Ach, ty vzpomínky...

Jedna ze super vzpomínek taky byla ta, když mě a bráchovi mamka každé ráno chystala svačiny do školy a Beňas vždycky u ní byl s tím, že ji nakonec usnul na nohou a ona chudák se nemohla nijak pohnout aniž by jej nevzbudila. Ty časy jak jsme se snažili ať si na nás zvykne a hlavně když byl ještě malinké štěňátko, tak byla potřeba, aby mu neklesla tělesná teplota, protože neměl ještě takovou srst, tak jsme ho měli u postele v přepravce s polštářema, aby byl výše a měli nohu nebo ruku z postele ven, aby se mohl kolem toho omotat a cítit tak teplo, které by mu normálně zajišťovala jeho matka.

Všechno nebylo tak růžové jak se zdá, protože jsme si s ním prošli i ne jednou nemocí - hodně trpěl na oči díky čehož se nakonec přišlo, že má autoimunitní nemoc, kdy jeho tělo si dělá protilátky proti jemu samému :( museli jsme mu dost často kapat kapky, což byla kolikrát noční můra, protože je neměl rád, takže se snažil před nimi utéct xD Neobešlo se to ani bez nějakých zánětů a tak.

Teď ke konci to už nebyl tak ani on. Prodělal si mrtvičku, takže ho to bralo neustále doleva a nemohl se moc udržet na nohou. Spal třeba v křesle a zničeho nic se ozvala rána a on spadl. Udržet rovnováhu bylo čím dál tím těžší, neviděl skoro vůbec, protože měl zákal a do toho díky stáří ještě skoro neslyšel. Dožil se sice úctihodného věku - 15cti let ( v září by oslavil šestnácté narozeniny) ale i tak je těžké si připustit, že tu už není.

Do dnes ho neustále čekám ráno, že ho najdu v křesle, ale to je již prázdné a nikdo mě už nebude nikdy vítat doma jak příjdu z práce...
 


Komentáře

1 Bad Girl Bad Girl | E-mail | Web | 22. dubna 2017 v 9:21 | Reagovat

Děláš si srandu? Dneska jsem taky strávila s naším pejskem poslední den. Hrozně mě to mrzí a vím, jak se teď cítíš. Napíšu něco později, teď se z toho ještě vzpamatovávám.. :'(

2 Bad Girl Bad Girl | E-mail | Web | 22. dubna 2017 v 21:40 | Reagovat

Už jsem se z toho trochu sebrala a přestala konečně brečet, tak se můžu rozepsat.
Na začátek musím říct, že mám hroznou radost, že sis konečně našla práci! Vážně ti to moc přeju a snad jsi tam spokojená :)

A k článku, Ben byl podle té fotky zlatíčko <3 Budu se těšit na další. A můžu se zeptat, co je to za plemeno?
Moc pěknej pejsek. Je zajímavý, jak si k vám našel cestu, ta souhra náhod, že se dostal až přímo k vám. S nábytkem jsme měli stejný štěstí, naše Nellinka nám ho taky neničila.. jen si občas rozkousala pár pantoflů, ale zas tak hrozný to nebylo :D Mám si ní taky hrozně moc super zážitků. Pes si lehl k brance a štěkal mi na okno - no chtěla jít na procházku, tak to vyřešil takhle :D

S těma kapkama jsme to měli podobný :D jen jsme do ní snažili narvat prášky. Prášek jsme dali do párku - samozřejmě párek snědla a prášek vyplivla - no peklo, to moc dobře znám :D

Asi jako každej pes si i ta naše prošla hodně nemocema - nejdřív to do ní napálil divočák, potom měla každou chvíli zánět uší, potom i nádory v břiše. Doktorka jí moc nedávala šance na zotavení a i na svůj věk se z toho vyhrabala jako nic (to bylo před dvěma lety). Nakonec v pátek jí zjistili úplně šíleně vysokou cukrovku, která jí rozhodila celej metabolismus a měla tak hrozný bolesti. Taky měla špatný zadní nohy, takže přestala úplně chodit a dneska už jen ležela, špatně dýchala a čekala. Psi to prý vycítí, že se blíží jejich konec. Než jsem odešla do práce, tak jsem si k ní lehla, povídala si s ní a dala jí pusu na rozloučenou. No bulela jsem furt, byla semnou od mých 7, kdy jsme si ji vzali jako nejhubenější štěňátko z vrhu (a na konci byla určitě nejtlustší :D) a tohle bylo kevšemu hrozně nečekaný. Odešla pokojně ve 12, který oslavila v březnu. Doktorka jí dala injekci a do hrobu jsme jí dali i s jejíma peřinkama.

Nejvíc jsem se dneska bála, že až přijdu z práce - toho pocitu jak píšeš, že už tam nebude a nebude vrtět ocáskem a vítat tě, neoslintá tě a nebude vyžadovat pamlsek :'( Z toho mi samozřejmě zase ukápla slza. Je to fakt děs, když tohle přijde. Měli jsme před Nellinkou spoustu psů - jezevčíky, knírače, vlčáky... A tohle byl prý náš poslední, právě kvůli tomu, až nastane tenhle den :(

Snad nevadí, že jsem se trochu rozepsala... potřebovala jsem to, tak snad jsem tě moc nenudila :-D
Mimochodem, tohle byla naše Nellča: http://img24.rajce.idnes.cz/d2402/13/13372/13372233_a51a9b0853944c6c109190a8702e9a21/images/SAM_0345.jpg?ver=2 Ať aspoň víš o kom píšu :D :)

3 Bad Girl Bad Girl | E-mail | Web | 23. dubna 2017 v 22:33 | Reagovat

U mě bylo právě štěstí, že jsem v té práci byla. Kdybych byla u jejího uspávání injekcí a následného kopání hrobečku, asi bych tam sebou sekla a psychicky se zhroutila. Tak jsem byla ráda, že jsem přišla v práci na jiný myšlenky. Lidi v práci mi hodně pomohli, že si semnou o tom povídali, protože sami to už hodněkrát zažili. To bylo jediný štěstí. Včera večer jsem se šla na hrobeček podívat a poplakala jsem si že jo. Dneska už je to lepší. Každý ráno mě bude vítat alespoň fotka v rámečku na chodbě a fotka na tapetě. Pořád si to úplně neuvědomuju, ale i tak je mi z toho na nic, když jsem sama. Právě nevím, co bude, až budu mít zítra volno a začnu o tom hodně přemýšlet...

Hrozně mě mrzí, že se s ním nemohla roloučit. Nedokážu si představit, jakej to byl šok. Přijít domů a bez nějákýho varování už se s ním nikdy nepomazlit :( Mám úplně stejný pocity - vždycky když jsem se hned ráno vzbudila, šla jsem k pelíšku si za ní lehnout a pomazlit, dát jí dobrůtku a podrbat jí kožich. A teď je tu bez ní hrozný prázdno :/

My jsme třeba granule daly sousedům a všechny ostatní konzervy atd. rozdáme po známých. Tak pokud toho nemáte hodně, tak to můžete taky zkusit, pokud někoho, kdo má psa znáte.

Jinak, budu držet palce, ať se z toho brzo dostaneš. Bude to dlouhej proces, ale musíš si říkat, že už mu je líp a netrápí se. Musel mít určitě bolesti, zadní nohy jsou zlo! Hlavně středně velcí psi na tohle trpí a nedá se s tím nic dělat :/ To jediný mě uklidňuje, že už jí nic nebolí.

Pořád budou v našem srdci a oni to určitě ví ♥

4 Ennie Ennie | Web | 27. dubna 2017 v 15:12 | Reagovat

To mě mrzí :(. Chápu, že se z toho potřebuješ vypsat. A doufám, že si někdy najdeš čas a napíšeš i něco o té práci atak. Doufám, že jsi tam aspoň trochu spokojená (ikdyž doufám, že se ti tam samozřejmě moc líbí ;)). Ach jo, je to smutný :(. Ale 15let je fakt hezký věk ;).

Jinak k té knížce Dokonalé ticho, předchozí dvě knihy od autorky se mi líbily více ;). Pokud tedy máš hooodně knih, které si chceš přečíst, tak doporučuji se vyhnout ;) byl to takový průměr no :).

5 Bad Girl Bad Girl | E-mail | Web | 25. září 2017 v 15:53 | Reagovat

Bětuuuuš, ty žiješ!!! Hrozně ráda tě na mém blogu zase vidím :-D A máš pravdu, tvoje komentáře mi chyběj úplně neskutečným způsobem :-D

jak se máááš? Už si o sobě nedala hrozně dlouhou dobu vědět, ale předpokládám, že je to prací :-)

6 Bad Girl Bad Girl | E-mail | Web | 25. září 2017 v 19:40 | Reagovat

Ach takhle, to jsem netušila, že je to až tak vážný :( Kdybych nebyla pořád v práci, tak bych na tom byla ale asi stejně. Taky si pořád projíždím fotky Nellinky a občas to na mě fakt dolehne, tak si pobrečím, ale z větší části jsem s tím smířená a vyrovnaná (ale u mě je to hlavně tím, že se se smrtí obecně vyrovnávám rychle). Chybí mi samozřejmě pořád, ale vím, že jí je teď líp. A to si musíš říkat i ty o Benovi, že už se netrápí. Budu držet palce, ať to má v budoucnu takový průběh i u tebe - aby se s tím hlavně smířila a netrápila se.

Co se týče webu, z mýho pohledu mě u tebe víc baví deníček - recenze, filmy, knihy.. ale jako tím nechci říct, že Avril, Paramore a Christina mě nebaví, to ne :-D jen se mi to sem hodí víc, ale tohle samozřejmě záleží jen na tobě.

No a já jsem se od dubna do teď vlastně nezastavila. Třeba za posledních 45 dní jsem měla v práci dva dny volna a nejhorší na tom je, že i přes tyhle lehce šílený pracovní doby mě ta práce baví pořád stejně a byla bych tam klidně pořád :-D Jinak je mi celkově docela fajn, jen mi teda k životu chybí nějákej ten psí parťák. Jsem už odmala pejskař a bez studenýho čumáku to není ono... :(

7 ShaylaBlzof ShaylaBlzof | E-mail | 11. října 2018 v 18:13 | Reagovat

Absolutně nová aktualizace balíčku SEO / SMM "XRumer 16.0 + XEvil 4.0":
captcha řešení Google, Facebook, Bing, Hotmail, SolveMedia, Yandex,
a více než 8400 dalších kategorií captcha,
s nejvyšší přesností (80 až 100%) a nejvyšší rychlostí (100 img za sekundu).
Můžete připojit XEvil 4.0 k nejoblíbenějšímu softwaru SEO / SMM: XRumer, GSA SER, ZennoPoster, Srapebox, Senuke a více než 100 dalších softwarů.

Zájem? Existuje spousta nepřehledných videí o XEvile na YouTube.
Hodně štěstí!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama